Převíjecí a prohlížecí stroje

Převíjecí stroj, prohlížecí stroj, skládací, řezací stroj, kontrola jakosti, odměření délky

Převíjení je úkon, kdy je původně ve svitku natočená role s materiálem rozbalena a znovu nabalena na výstupní formát. Některé převíjecí stroje jsou pak vybaveny o prohlížecí desky, kde je možno tyto převíjené materiály kontrolovat a zjišťovat jejich stoprocentní jakost. Právě proto je tato kategorie nazývána Převíjecí a prohlížecí stroje.

Základní rozdělení převíjecích strojů dle užití:
- základní převíjení
- převíjení s odměřením délky
- převíjení se zarovnáním okraje
- převíjení s nařezáním
- převíjení se skládáním
- převíjení s kontrolou jakosti

Rozdělení převíjecích strojů dle jejich stavby:
- horizontální stroje
- vertikální stroje



Horizontální stroje bývají užívány všude tak, kde není třeba kontroly převíjeného materiálu. I takto položené horizontální převíjecí stroje bývají vybaveny odměřovacími prvky, kolečky, řezacími prvky, skládačkami a jinými prvky. Vertikálně konstruované stroje bývají používány zejména v případě potřeby prohlížení převíjeného materiálu. Hovoříme pak o prohlížecích strojích. Prohlížecí stroje mívají desku po které klouže materiál poosvětlenou aby se zvýšil kontrast kazových míst materiálu. I prohlížecí stroje však mohou být vybaveny prvky ořezovými, zarovnávacími, odměřovacími. Časté je také použití příčného ořezového zařízení pro vyříznutí kazové části nábalu.

Převíjecí stroje pro základní převíjení slouží hlavně pro převíjení  z velkých nábalů, takzvaných velkonábalů, kde bývá zpravidla na roli navinuto více než 500 m materiálu v plné šíři a průměr role je větší než 600 mm, na malonábaly či zákazníkem žádané malonábaly. Tato základní převíječka může být doplněna samozřejmě o odměřovací zařízení, které může být buď ruční, to znamená že údaj o délce je zobrazován mechanickým způsobem či na displeji čítací jednotky. U délkového odměřování bývá užito elektronických jednotek s odměřovacími kolečky. Odměřovací kolečko o daném průměru a tím i dané vzdálenosti jednoho otočení kolem své osy vyšle přes snímací inkrementální čidlo, které je na kolečko přes osu kolečka připojeno, signál do čítací jednotky. Čítací jednotka, jinak též čítač, může pracovat na principu přičítání, kdy na počátku odvíjení obsluha provede vynulování jednotky, či odečítáním kdy obsluha provede nastavení požadované délky a při převíjení dochází k odpočtu předem nastavené vzdálenosti. Elektronické odměřovací jednotky mohou být napojeny na navíjecí motor tak, že po provedení převinutí požadované délky materiálu dojde k zastavení tohoto navíjecího motoru. Čítač také může sepnout zařízení pro příčné dělení materiálu. Celý proces lze velice snadno zautomatizovat. Základní čítače lze však použít pouze pro přibližné odměřování. Zákaznické odměřování pak zajišťují metrologicky ověřené a zaplombované čítače s odměřovacími kolečky.





Tyto převíječky mohou být také vybaveny kompenzátorem, který vyrovnává pnutí navíječe a materiál tak lze odvíjet prakticky bez pnutí. Tímto lze také ovlivnit tuhost, respektive utažení navíjené role. Kompenzátor je zvláště vhodný při převíjení elastických materiálů. Převíjecí stroje slouží také k zarovnání okrajů převíjeného materiálu. Existují dva způsoby zarovnání okraje role. Jeden z principů dorovnává jeden z okraje role pomocí optických či jiných snímačů umístěných před navíjecí hřídelí. Druhý princip pak využívá k zarovnání, a to i obou stran role, ořezové zařízení. Při takovémto zarovnání role však dochází k odladivosti materiálu.

Na výstupu převíječky nemusí být vždy pouze navíce hřídel, ale převíječka může být využita i jako skládací zařízení. Materiál je tak na výstupu skládán do úhledných balíčků způsobem CIK-CAK respektive rub - líc.

Vysvětlení některých technických pojmů:
Rychlost – charakteristika pohybu při změně polohy
Převíjení – změna z A na B při točivém pohybu